Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ministře Drábku, tak do toho řízni!

13. 01. 2011 17:15:00
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) chce zjednodušit a zefektivnit sociální příspěvky. Jedná se o věc nutnou, ale proč by nemohl být rovnou změněn celý systém?

Ministr práce a sociálních věcí Pavel Drobil (ODS) chce zjednodušit a zefektivnit sociální příspěvky. Jedná se o věc nutnou, ale proč by nemohl být rovnou změněn celý systém?
Nositel Nobelovy ceny ekonom Milton Friedman (http://cs.wikipedia.org/wiki/Milton_Friedman) přišel před lety s myšlenkou tzv. záporné daně z příjmu (negative income tax). O jejím zavedení u nás již v minulosti uvažovala ODS, ovšem nakonec od tohoto nápadu upustila. A je pravdou, že ji v současné době nepoužívá ani žádný jiný stát.
Jedná se přitom o menší přerozdělování peněz spojené s menší byrokracií. Přitom peníze od státu dostává každý, kdo na ně má nárok, a ne pouze ten, kdo se o ně přihlásí na úřadu.
Milton Friedman navrhoval, aby se programy sociální pomoci nahradily poskytnutím daňových kreditů všem jedincům. Tyto kredity by byly vypláceny v plné výši pouze lidem bez příjmu. Pokud by člověk vydělával, odečetla by se od jeho kreditu daň, kterou by měl daňový poplatník odvést. Ve chvíli, kdy by měl odvést stejnou výši daně jako je jeho kredit by neplatil ani nedostal nic.
Narozdíl od současných sociálních dávek, které demotivují k práci, je systém se zápornou daní z příjmu motivující k jakémukoliv výdělku. Dokonce čím více si člověk sám vydělá, tím vyšší čistý příjem mu reálně zůstane.
Systém by byl také transparentní, snadno spravovatelný a jednoduše regulovatelný. A to z jednoho prostého důvodu - nemá žádnou ostrou hranici, která by ohraničovala nárok na dávku.
Výhodou také je, že by nikdo neodváděl daně na to, aby mu je stát na dávkách a přídavcích vracel přes úřady zpátky. Peníze zůstávají v peněženkách poplatníků a stát případně přidává. V programu záporné daně z příjmu se peníze přesouvají čistě od movitějších občanů k těm, které mají nízké příjmy. Lidé buď platí nebo berou, nikdy však obojí najednou jako dnes.
Není problém také nastavit vyšší kredit pro postižené občany, pro matky či otce na rodičovské dovolené, pro nezaměstnané vykonávající veřejně prospěšné práce pro svou obec a pro další sociálně slabé skupiny.
Kromě zavedení záporné daně z příjmu by stálo za úvahu i snížit výši minimální mzdy. Paradoxně vysoká minimální mzda škodí totiž nejvíce těm, které by měla ochraňovat - nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.
Pro ně se stává trh práce neflexibilní, řada zaměstnavatelů má potíže najít zaměstnance ochotné pracovat za nižší mzdy, čímž trpí celá ekonomika. Zaměstnanci přitom mzdu jako takovou zvyšují rychleji než se zvyšuje produktivita práce. Zvýšením minimální mzdy se produktivita žádného zaměstnance nezvýší a nebude tedy důvod pro růst mezd. Vyšší mzdy tak půjdou na úkor něčeho jiného.
Nejpravděpodobněji se náklady vyšší minimální mzdy přenášejí na samotné zaměstnance s nízkou mzdou, jelikož se stávají pro firmy neefektivními a o práci dříve či později přicházejí. Některá místa dokonce ani vůbec nevzniknou.
Snížení minimální mzdy by naopak mělo vést ke snížení nezaměstnanosti, k rychlejšímu růstu zaměstnanosti - a zaměstnanci by si přitom finančně nemuseli pohoršit, pokud by zároveň platila záporná daň z příjmu. A ušetřil by i stát.

Nositel Nobelovy ceny ekonom Milton Friedman přišel před lety s myšlenkou tzv. záporné daně z příjmu (negative income tax). O jejím zavedení u nás již v minulosti uvažovala ODS, ovšem nakonec od tohoto nápadu upustila. A je pravdou, že ji v současné době nepoužívá ani žádný jiný stát.

Jedná se přitom o menší přerozdělování peněz spojené s menší byrokracií. Peníze od státu dostává každý, kdo na ně má nárok, a ne pouze ten, kdo se o ně přihlásí na úřadu.

Milton Friedman navrhoval, aby se programy sociální pomoci nahradily poskytnutím daňových kreditů všem jedincům. Tyto kredity by byly vypláceny v plné výši pouze lidem bez příjmu. Pokud by člověk vydělával, odečetla by se od jeho kreditu daň, kterou by měl daňový poplatník odvést. Ve chvíli, kdy by měl odvést stejnou výši daně jako je jeho kredit by neplatil ani nedostal nic.

Narozdíl od současných sociálních dávek, které demotivují k práci, je systém se zápornou daní z příjmu motivující k jakémukoliv výdělku. Dokonce čím více si člověk sám vydělá, tím vyšší čistý příjem mu reálně zůstane.

Systém by byl také transparentní, snadno spravovatelný a jednoduše regulovatelný. A to z jednoho prostého důvodu - nemá žádnou ostrou hranici, která by ohraničovala nárok na dávku.

Výhodou také je, že by nikdo neodváděl daně na to, aby mu je stát na dávkách a přídavcích vracel přes úřady zpátky. Peníze zůstávají v peněženkách poplatníků a stát případně přidává. V programu záporné daně z příjmu se peníze přesouvají čistě od movitějších občanů k těm, které mají nízké příjmy. Lidé buď platí nebo berou, nikdy však obojí najednou jako dnes.

Není problém také nastavit vyšší kredit pro postižené občany, pro matky či otce na rodičovské dovolené, pro nezaměstnané vykonávající veřejně prospěšné práce pro svou obec a pro další sociálně slabé skupiny.

Kromě zavedení záporné daně z příjmu by stálo za úvahu i snížit výši minimální mzdy. Paradoxně vysoká minimální mzda škodí totiž nejvíce těm, které by měla ochraňovat - nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

Pro ně se stává trh práce neflexibilní, řada zaměstnavatelů má potíže najít zaměstnance ochotné pracovat za nižší mzdy, čímž trpí celá ekonomika. Zaměstnanci přitom mzdu jako takovou zvyšují rychleji než se zvyšuje produktivita práce. Zvýšením minimální mzdy se produktivita žádného zaměstnance nezvýší a nebude tedy důvod pro růst mezd. Vyšší mzdy tak půjdou na úkor něčeho jiného.

Nejpravděpodobněji se náklady vyšší minimální mzdy přenášejí na samotné zaměstnance s nízkou mzdou, jelikož se stávají pro firmy neefektivními a o práci dříve či později přicházejí. Některá místa dokonce ani vůbec nevzniknou.

Snížení minimální mzdy by naopak mělo vést ke snížení nezaměstnanosti, k rychlejšímu růstu zaměstnanosti - a zaměstnanci by si přitom finančně nemuseli pohoršit, pokud by zároveň platila záporná daň z příjmu. A ušetřil by i stát.

Autor: Lukáš Vojtěch | čtvrtek 13.1.2011 17:15 | karma článku: 12.92 | přečteno: 1485x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Hink

Několik vět 2017 - nejlíp víme, jak opět pohřbít naděje

Mezi autory nové verze "Několika vět" a jejich podporovateli, vidím kromě umělců, z nichž někteří přemluvili bábu s dědkem, aby podpořili zmrazení svých důchodů, jen samé bývalé politiky a celebrity. Máme opět zvonit klíčema?

29.6.2017 v 10:17 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 163 | Diskuse

Alena Křehotová

Je na mne spousta složek. Žádná není tzv. KOMPRO

Spousta složek je na každého. Jsme v registru správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, tím i ve složkách všech doktorů, které navštěvujeme; v registru plátců DPH, nebo aspoň plátců odpadu; prostě kdečeho.

29.6.2017 v 10:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jan Dvořák

K „záboru“ hradní zahrady kancléřem Mynářem objektivně a v souvislostech

Tolik negativních ohlasů na zahradní párty uspořádanou před týdnem kancléřem Mynářem u příležitosti jeho čtyř a půl letého působení ve funkci bez patřičné prověrky, jsem opravdu nečekal.

29.6.2017 v 8:29 | Karma článku: 13.42 | Přečteno: 337 | Diskuse

Jan Bartoň

Zaorálek žádá Babiše o zásah

Polostátní firma ČEZ prodala byty v Praze-Písnici. Nespokojení nájemníci byli za Lubomírem Zaorálkem v Lidovém domě. Zaorálek vyzval Babiše, aby zabránil „odplutí bytů do daňových rájů“.

29.6.2017 v 8:01 | Karma článku: 26.23 | Přečteno: 624 | Diskuse

Zdenek Horner

Pistolnický zákon, Hate speech a tupé škrty

Ve společnosti by měla být rovnováha. Pokud není, pak nelze mluvit ani o demokracii, ani o svobodě. Momentálně je rovnováha porušena ve prospěch populisticky siláckých řešení. Navzdory tomu, že u nás žádný terorista nezaútočil.

29.6.2017 v 0:42 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 684 | Diskuse
Počet článků 65 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1592
Před EURO 2004 začal publikovat články na internetových serverech CyberSlavia.com a FotbaloveNoviny.com, které se později přejmenovaly na Polocas.com. Od jara 2005 se věnoval pouze CyberSlavii, na které se stal šéfredaktorem. V dubnu 2006 založil vlastní internetové stránky SuperFotbal.com, ale již v listopadu téhož roku odešel na konkurenční FotbalPortal.cz, kde se stal i šéfredaktorem sekce Gambrinus liga a během krátké doby napsal stovky článků. Od listopadu 2007 do února 2009 redaktor vFotbalu.cz. V současné době student právnické fakulty UK.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.