Švento: Noha se mi už zlepšuje

Na konci předminulého týdne prodloužil se Slavií smlouvu slovenský záložník Dušan Švento, který na podzim vůbec nezasáhl do hry. Důvodem je těžké zranění kolene, které utrpěl během herního testu v týmu nováčka Premier League Derby County. Ovšem v průběhu jara by měl být trenérovi Jarolímovi již k dispozici.

Dušan Švento by měl od jara znovu za Slavii váletslavia.cz Začněme aktuální událostí, minulý čtvrtek jste prodloužil smlouvu ve Slavii do léta 2010. To je pro vás po delší době asi konečně dobrá zpráva, co?
(směje se) Nevím zda dobrá, ale snad ano (smích). Pro mě to byla nová motivace, hlavní je pro mě být zdráv. Ve Slavii mám vytvořené takové podmínky a takové prostředí, že je to pro mě známé a vlastně vše je z každé strany tady takové pozitivní. Tak i z toho ohledu jsem byl pro.

Co dále rozhodlo o prodloužení smlouvy?
Hlavně asi to zdraví... Nejen to nepodařené angažmá, nevyvedený přestup, který byl zapříčiněný tím zdravím (Švento byl na testech v Derby County, ovšem zranil se a z přestupu do týmu nováčka Premier League sešlo, pozn. aut). Nyní budu mít čtyři měsíce klidu na doléčení a jak jsem i už říkal, to prostředí je pro mě navíc známé, takže proto jsem se rozhodl smlouvu prodloužit.

Jste rád, že o vás vedení Slavie stálo i přesto, jak sám říkáte, že se ještě budete čtyři měsíce léčit?
To, že jsem rád, se nedá tak jednoznačně říct (usmívá se). V létě bych byl volný hráč a dovolím si tvrdit, že angažmá bych si našel a myslím si, že bych si našel i angažmá v zahraničí. Na druhé straně jsem samozřejmě rád, že se vedení rozhodlo tak, jak se rozhodlo. Myslím si, že jsem si nějaké jméno ve Slavii už vybudoval a to, jak se vedení rozhodlo, je toho důkazem.

Bral jste to vlastně i jako vděk za to, že zatímco jste zraněn, tak vás Slavie platí a stará se o vás?
Je to možné, i z tohohle hlediska se to dá možná říct. Ale není to zase jen o tom.

Jak to vlastně vypadá s rehabilitací?
Momentálně mám dva a půl měsíce od operace a zlepšuje se to, dovolím si tvrdit, týden od týdne je stále lépe. Nyní jsem v takovém stadiu, že je to nejnepříjemnější, ale člověk musí být trpělivý neboť se cvičí hlavně to koleno balančními cviky a cviky na zpevnění těch vazů. Také cvičím cviky na obnovení toho operovaného svalstva. Je to trochu nudnější, ale je to potřeba. Běhat můžu začít až začátkem ledna, takže ještě asi půl měsíce se musí počkat.

Ale zase jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Co dobrého jste našel na tom zranění, kromě toho že se vyhnete zimní přípravě?
(dlouze se směje) Tak nevím, zda se dá najít něco dobrého na tom, že jsem se zranil. Raději bych podstoupil tu zimní přípravu a byl zdravý. To na tom ale nehledám. Možná ale že jsem si začal dávat do kupy také mimofotbalové věci, takže z tohohle pohledu to možná bylo dobré. Ale jinak na tom zranění žádné klady nevidím, protože nemohu dělat to, co mám nejraději.

Myslel jsem spíše po stránce psychické, neboť dost fotbalistů si po vyléčení pochvaluje to, že jsou psychicky zocelenější.
To uvidíme, nyní je těžko o tomhle něco říkat. Věřím, že budu zdravý a tohle zhodnotím až když vyběhnu na trávník.

Jak vám během rehabilitace vlastně pomáhá víra v Boha, tak i rodina, přítelkyně či kamarádi?
Určitě rodina a okruh těch nejbližších mě podporují, bez nich by to nešlo. Samozřejmě i přátelé a všichni ostatní mě podporují v tom, abych byl trpělivý. Že se vyléčím a zase budu moct hrát. Takže jak říkám, už se to krátí, ale ještě si budu muset počkat.

Nyní jste byl delší dobu na Slovensku, teď se tam zase vracíte. Myslíte si, že jsou v Bratislavě lepší podmínky než v Praze, nebo tam jezdíte i kvůli tomu, že jste odtamtud blíž k rodičům?
Je to z toho důvodu, že doktor, který mě operoval, mi doporučil specialistu-kondičního trenéra, který se zaobírá těmito pooperačními stavy. Nejen překříženými vazy, ale i jinými zraněními. Dává hodně hráčů do kupy. Chtěl jsem toho využít a myslím, že jsem udělal jednu z nejlepších věcí co jsem mohl, že jsem tam mohl jít a vyzkoušet si, jak se tam trénuje. Do Bratislavy jsem šel navíc i z toho důvodu, že tady v Praze mi nikdo nic podobného nedoporučil.

Doporučil jste ho i Petru Jandovi, který má tytéž problémy jako vy?
Petr byl operován měsíc po mně. Vedení Slavie chtělo, aby tam šel Petr se mnou. Nechci to teď moc přechválit, ale když viděli v jakém stavu jsem přišel, tak jsou spokojení.

Takže možná teď bude i Petr?
Petr od ledna nastupuje do Bratislavy na jeden celý měsíc se mnou.

To jste asi rád, když tam budete mít spoluhráče. I když ty okolnosti nejsou nejlepší.
To je pravda. Vždy se lépe trénuje, když je tam někdo známý. Ale už když jsem tam byl ten měsíc předtím, tak jsem si tam našel nějaké kamarády. Ale určitě je to lepší, když vás může takhle trénovat víc, to je jasné.

Říkal jste, že se během té rehabilitace tak trochu nudíte. Jak vypadá takový jeden běžný rehabilitační den?
V té Bratislavě jsem ráno vyšel z bytu na trénink, přes poledne jsem měl dvouhodinovou pauzu na nějaký oběd nebo na to zajít si na kávu, poté jsem měl zase trénink a domů jsem přišel až večer. Takže sranda to určitě nebyla, celý den jsem měl zabitý tím tréninkem, ale bylo to užitečné a hodně mi to dalo co se týká fyzických sil. Možná i sil psychických, ale hlavně těch fyzických. Vážně jsem se po tom měsíci v Bratislavě cítil lépe.

Kdybyste měl nyní na konci roku 2007 zrekapitulovat uplynulých dvanáct měsíců, co byste ohledně fotbalu řekl?
Pro mě to byl určitě zatím nejtěžší rok. Zatím jsem nic takového nezažil, takže proto nejtěžší. Zápasy jsem sledoval pouze z tribuny nebo v televizi a stal jsem se takovým fotbalovým kritikem. Bylo to náročné, ale moc na to už nemyslím a beru to celé optimisticky a dělám si z toho už srandu. Doufám, že příští rok bude lepší a budu ho moct zhodnotit lépe (usmívá se).

Na tribuně jste se během podzimu sám moc nenudil, protože ve Slavii bylo více zraněných hráčů.
Určitě že jsem tam nemusel ty minuty strávit sám nebylo zlé. Ale Slavii to jinak šlapalo a to díky tomu, že je zde široký kádr. Někdo se na té tribuně tak či onak musel ocitnout. Ten konec podzimu se podepsal na tom, že těch zranění bylo více, ale zaplať pán Bůh za to, že už je konec a že si kluci mohou odpočinout a načerpat nové síly.

Dá se říct, že už částečně chápete fanoušky, že se jim v hojném počtu nechce chodit do té zimy, jako panuje nyní, nahoru na Strahov?
Určitě je pro hráče příjemné, když si může zahrát před plným stadionem. Na Strahově se to bohužel tolikrát nestane, akorát na Ligu mistrů přišlo více lidí. Na druhou stranu si myslím, že to prostředí není pro ten fotbal a pro tu veřejnost dostačující. Takže už pro slávistické fanoušky bude vykoupení nový stadion, na který všichni čekají. Takže je vážně v tomhle ohledu už chápu.

Myslíte si, že byste mohl stihnout premiérový zápas na novém stadionu?
To je těžko říct. Je to dost individuální. Nechci tu léčbu nějak urychlit nebo unáhlit návrat na trávník, takže si raději počkám, až budu úplně zdravý. Možná to stihnu, možná ne, nyní to nedokážu vůbec říct.

Jaké cíle si na jaro dáváte?
Prvořadým cílem je samozřejmě vyléčit se. Žádnou jinou motivaci zatím na jaro nemám. Tohle je prvořadé a také asi jediné.

Co mimo fotbal? Neplánujete třeba svatbu s přítelkyní?
(směje se) Nene, zatím nic takového neplánujeme. Myslím, že na svatbu bude zatím času dost. Zatím jsme nic neplánovali. Možná v budoucnosti (usmívá se), ale ani toto bych nechtěl urychlit. Času je dost.